Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka na Attilu Mészárose

Vzpomínka na Attilu Mészárose

RNDr. Attila Mészáros, DrSc.
Autor: MFF UK.

Nedávno nás opustil náš kolega, učitel mnohých z nás, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, člen Astronomického ústavu UK, RNDr. Attila Mészáros, DrSc. Patřil mezi úzkou skupinu tuzemských odborníků, kteří se zabývali kosmologií a velkorozměrovou strukturou vesmíru. Největší ohlas si získala jeho pečlivá analýza prostorové distribuce zábleskových zdrojů záření gama, jakož i statistická klasifikace těchto jevů podle délky jejich trvání. Přinášíme smuteční řeč, která zazněla na jeho pohřbu, kterou za dvojici Šolc a Wolf pronesl Martin Šolc.

Vážená truchlící rodino, vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté!

Připadl mi smutný úkol rozloučit se jménem pracovníků Astronomického ústavu Karlovy univerzity na Matematicko-fyzikální fakultě s naším kolegou a přítelem, docentem RNDr. Attilou Mészárosem, DrSc.

Attila na fakultě působil od roku 1984, poté co absolvoval dvě vysoké školy – chemii a fyziku v Praze a doktorské studium v Budapešti. Mezitím byl ještě přechodně zaměstnán jako odborný pracovník na Petřínské lidové hvězdárně, která dnes nese jméno Milana Rastislava Štefánika, absolventa studia astronomie na našem ústavu na začátku dvacátého století. 

Na Matematicko-fyzikální fakultě řadu let přednášel kosmickou elektrodynamiku, kterou převzal po dr. Svatošovi. V té době si uvědomil, že studentům by se hodila také samostatná přednáška z kosmologie, protože ta zatím v naší zemi chyběla. Podle učebnice od nositele Nobelovy ceny Stevena Weinberga připravil obsah, prosadil její zařazení do studijních plánů a postupně ji rozšířil na dva semestry. Kosmologii pak Attila zůstal věrný až do poslední chvíle.  

Od začátku svého působení na fakultě organizoval Attila také ústavní seminář s pověstným začátkem ve středu v 10 hodin 10 minut a 10 sekund. Vedl téměř dvě desítky bakalářských, diplomových a disertačních prací. K jeho absolventům patřili například šachový velmistr Jiří Štoček anebo mezinárodně uznávaný astronom Jakub Řípa.

Na ústav Attila dojížděl s železnou pravidelností odtud z Chýnova, v kanceláři zůstával dlouho do večera a přespával pak u svého kamaráda a bývalého kolegy z petřínské hvězdárny Tomáše Netopila. Funkcím se vyhýbal, ale rád ochotně pomohl např. při práci v knihovně, v depozitáři v malostranské budově fakulty anebo při stěhování ústavu ze Švédské ulice na Smíchově do fakultního areálu v Troji.

Ve vědecké práci dokázal Attila vyhmátnout dosud neprobádané otázky zejména v oblasti gama záblesků a jejich řešením si získal značné mezinárodní renomé.

Attila měl dokonalé geografické znalosti a podrobný přehled o historii Evropy. Při společných cestách na oběd nás vždy zásoboval svými neotřelými politickými postřehy. Vše, co dělal, dělal s nezaměnitelným humorem, pro který jsme ho my i studenti přímo milovali. 

Atíku, děkujeme Ti za všechno, čím jsi obohatil naše životy. Budeš nám scházet, ale Tvá památka nevybledne a Tvůj odkaz bude s námi žít dál. Odpočívej v pokoji!

Martin Šolc + Marek Wolf; proslov na pohřbu v Chýnově dne 18. 3. 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vzpomínka na webu MFF UK



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Attila Mészáros


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »